Medová stezka

Jako první se v naší rodině začal včelaření věnovat můj bratr Josef. Po té, co se na stromě u našeho rodného domu usídlil včelí roj, jej bratr odchytil a zhotovil první včelí úl. Včelám věnoval veškerý svůj volný čas. Dlouhé hodiny je pozoroval a taktéž se o nich vzdělával. Postupem času se včelaření stalo i mým koníčkem a relaxací. Včelí úly mám u rodného domu na okraji malé obce Tutleky v okrese Rychnov nad Kněžnou. Včely však žádné hranice a mapy nepotřebují, řídí se svými přirozenými zákony a vrací se zpět do svých úlů. Pokud se do svých úlů nevrátí, je to bolestné a alarmující.

včelí pastva

Každé včelstvo je jiné a je tomu tak i s druhem medu a medovým výnosem. Některá včelstva jsou silnější a z jednoho úlu vytočím více medu, jiná naopak slabší. I přesto, že mám všechna včelstva na jednom stanovišti, z každého úlu vytočím trochu jiný med. Je to dáno včelí pastvou, kterou si včely vyhlédnou. Jako v každé domácnosti se hospodaří jinak, je tomu tak i u včel. Včela létavka, která v přírodě objeví bohatý zdroj potravy, přilétne zpět do úlu a začne v něm provádět takzvaný „včelí tanec“. Tento tance objevil a popsal Karl von Frisch v roce 1944 a v roce 1973 za něj obdržel Nobelovu cenu. Včela v úle pobíhá stále dokola na jednom místě a opisuje při tom tvar podobný obrysu číslice 8. V prostřední části této osmičky kýve celým tělem ze strany na stranu a zároveň třepotá křídly. Třepotavý úsek tance je nejdůležitější část tance, v níž je obsažena veškerá informace. Právě tím směrem, kterým se létavka třepotá leží bohatý zdroj snůšky. Rychlost, s jakou se včela během nejdůležitější části tance třepe, určuje vzdálenost potravy. Rychlejší kývání tělem znamená bližší potravu, pomalejší třepot potravu vzdálenou. (Foto včelí pastvy - Vrba, Pampeliška, Lípa, Svazenka).